Stávající koupaliště slaví 75 let své existence, ale tradice koupelny později koupadla, jak se toto místo společného koupání běžně v Úvalech nazývalo, je mnohem delší.
Iniciátorem stavby prvního koupaliště byl farář Vojtěch Šrámek a první kroky k jeho realizaci proběhly v roce 1894, kdy byl od statkáře V.Hladíka odkoupen pozemek na Škvoreckém potoce pod Slovany, snad v místech současné silnice první třídy do Kolína. Koupelnu provozoval Okrašlovací spolek a na jeho stavbu přispělo městečko, živnostenský spolek a sám farář Šrámek zapůjčil na začátcích na stavbu 500 zl. Celkově stavba stála 1060 zl. Byla vedena i pamětní kniha koupelny. Pokud se zachovala, nevíme, kde se nachází.
S rostoucím počtem obyvatel na začátku 20. let 20. století koupelna nedostačovala. Tělovýchovná jednota Sokol na základě povolení vodoprávního úřadu z 22. 7. 1927 začala provozovat veřejné koupaliště na Škvoreckém potoce poblíž Dobročovické ulice, podél dnešní ulice U Starého koupadla. Koupaliště mělo rozměry 115 x 16 metrů, bylo zděné, z části betonové s dřevěnými převlékacími kabinami. Z dokladů uložených v Státním okresním archivu je patrné, že docházelo ke stížnostem občanů na prosakování vody do sklepů. Byly také obavy o zhoršení kvality pitné vody ve studnách. Z těchto důvodů bylo koupaliště v 30. letech uzavřeno. Z podkladů je patrné, že bylo v provozu ještě v roce 1936.
Přibližně v této době začalo vedení městečka uvažovat o stavbě městského koupaliště. Ve zprávě pro vodoprávní úřad se o záměru píše již v dubnu 1936. Podle pamětníků se uvažovalo o stavbě v Králičině, nakonec koupaliště vzniklo na louce pod Holou Hostýní. Stavba jednoho bazénu o rozměrech 75x25 metrů byla zahájena 21. září 1940. Firma stavitele Ladislava Votavy ho dokončila v roce 1941, kdy se dodatečně dokupovaly ještě další pozemky, aby areál byl dostatečně velký. Pro zlepšení kvality vody byla v roce 1944 vyhloubena vlastní studna.
Muselo se šetřit. Z původně plánovaných nákladů 400 tisíc korun se podařilo cenu snížit na 341 368,72 korun. Kromě jiného i tím, že pro všechny muže od 18 do 60 let byla vyhláškou stanovena pracovní povinnost ve výši 48 hodin. Kdo nemohl hodiny odpracovat, musel dát do obecní pokladny 5 korun za každou neodpracovanou hodinu.
V 50. letech proběhla generální rekonstrukce koupaliště, kdy byl původní bazén rozdělen na dva menší (50x25 a 25x25 metrů), zbudovalo se dětské brouzdaliště s vlastní napájecí studnou a šatny. Pak dlouho probíhala pouze údržba.
V 70. letech bylo koupaliště dokonce několik let zavřeno. Podle pamětníků byla dna bazénů zanesena blátem a rostlo v nich rákosí. Na konci 70. let byly bazény koupaliště opět opraveny, i když dost provizorním způsobem, byly vybudovány nové šatny a občerstvení u vchodu do areálu.
K zásadnější rekonstrukci město přistoupilo v roce 1999. Byly nově vybetonovány bazény, opraveny rozvody, postavena skluzavka a nové herní prvky pro děti. Práce byla provedena nekvalitně a město řešilo řadu reklamací, ale čistota vody a úroveň celého areálu se zlepšila.
Na tento stav navázal poslední nájemce, který se snažil udržet koupaliště po technické stránce v chodu a vybudoval v areálu řadu sportovišť – hřiště na beach voleybal, nohejbal, tenis, minigolf. Půjčovalo se zde sportovní vybavení a společenské hry. Úvalský podnik Orange bar zde otevřel svou letní provozovnu. Koupaliště žilo, ale technický stav čistírny vody, vodních rozvodů a elektroinstalace byl opět téměř havarijní.
Od roku 2015 je koupaliště zavřené a chátrá.
