Zásadním momentem v každém referendu je položení otázky. Kritikové referend jako argument pro jejich nevhodnost využívají často tezi, že lidé nemohou dostatečně erudovaně a odborně posoudit danou otázku, že nemají dostatek informací, zkrátka že tomu nerozumí. Takový přístup není těžké vyvrátit a ukázat na jeho slabost, přesto se často objevuje. Mnohem zajímavější je však to, že se automaticky klade větší důraz na stranu hlasujících lidí a zadavatelé jsou vnímáni bezproblémově. Přitom vypsání referenda a položení jeho otázky jsou velmi náročným rozhodnutím, které vyžaduje hluboké promyšlení. Právě formulace otázky je něco, co rozhoduje mezi dobrým a špatným referendem. Politici často mluví o tom, kdo a jak může chápat tu či onu otázku, avšak sami zapomínají, že tato otázka může být také špatně položena.
Otázka pro říjnové úvalské referendum zní: „Jste pro, aby bylo obnoveno úvalské koupaliště, i když o náklady s tím spojené budou kráceny finanční prostředky určené na rekonstrukci infrastruktury a ostatního majetku?“ Takto formulovaná otázka odhaluje, jak špatně je referendum uchopeno. Co se autoři snaží říct? Na jedné straně jde o sdělení banality: pokud investujeme do jedné věci, na jiných musíme šetřit. Pomineme-li fakt, že to nemusí být vždycky pravda a že způsobů získání finančních prostředků je několik, zdá se, že problém je o něco hlubší. Otázka je totiž manipulativně položena a sugeruje případnému voliči pocit, že pokud zvolí jednu z variant, bude to volba špatná, což je fatální nepochopení smyslu referenda. Referendum má být volbou mezi dvěma v principu dobrými věcmi, případně ujasnění mandátu. Znamená rozhodnutí referenda, že pokud bude opraveno koupaliště, nebudeme moci bezpečně jezdit po silnicích? Nebo jak tomu rozumět? Otázka totiž nemůže znít „koupaliště nebo silnice“ ale (schematicky řečeno) „chcete, aby se město věnovalo obnově koupaliště?“ či „chcete, aby město mělo vlastní místo k letnímu koupání?“ Že zní tyto otázky banálně a málokdo na ně odpoví negativně? Ano, jsou takové a to přesně svědčí o podivnosti celého referenda a položené otázky. Představitelé města se totiž občanů neptají na cíl svého konání, neboť zde není moc na co se ptát, ale na prostředky, kterými se k němu dostanou. Vždyť obnova koupaliště nemusí být řešena pouze způsobem navrhovaným v otázce – je na městu a jeho volených zástupcích, aby našli tu nejvýhodnější cestu. V referendu by si pouze měli ujasnit, do kterých dveří chtějí vstoupit, avšak vlézt do nich už musí sami. Je to jejich práce. Problém nelze chápat jako volbu mezi koupáním a ježděním autem nebo dobrou kanalizací. Není přece možné vidět v zastáncích koupaliště lidi, kteří nechtějí kvalitní kanalizaci a vodovodní řád, což nepřímo nutí položená otázka. K městu 21. století patří oboje jakožto součást občanské vybavenosti a není možné slevovat z nároků, které na představitele obce máme.
Říjnové referendum v Úvalech je signálem pro obyvatele, že občanská společnost a její fungování je stále se vracejícím problémem. Věci veřejné, věci obce, jsou společným dílem volených představitelů i obyvatel. Není možné přistupovat na pravidla hry, která jsou alibisticky výhodná pouze pro politickou nomenklaturu města. Naopak je třeba jim vymezovat mantinely, stavět hranice a určovat cíle. Referendum není jen konkrétní moment volby, ale je to i příležitost veřejné debaty a aktivizace občanů. Všelidové hlasování není laskavá milost vrchnosti, ale prostředek k uskutečnění svatého práva rozhodovat o obci, v níž žijeme.
Na závěr mi dovolte osobní poznámku: pocházím z města Turnova, kde jsme na břehu řeky Jizery mívali jedno z nejkrásnějších koupališť v severních Čechách. Po století fungování bylo rozhodnuto, že roku 2000 bude toto koupaliště zavezeno a nahrazeno přírodním parkem. Občanům bylo sděleno, že na jiném místě vybudujeme nový koupací areál. Smělé plány ovšem nebylo tak lehké zrealizovat, a tak se Turnováci dočkali svého koupaliště letos na jaře. Celých 16 let bylo město v srdci Českého ráje prakticky bez větších koupacích možností, koupaliště všem chybělo a lidé se jezdili koupat na místa v okolí. Nová moderní stavba za 180 000 000 Kč budí rozpaky některých obyvatel, hlavně z důvodu malé kapacity, a pouze čas ukáže, jestli bývalo nebylo lepší opravit a modernizovat staré osvědčené místo u Jizery. Pravdou však zůstává, že koupaliště patří k jedněm ze základních prvků občanské vybavenosti obce a její představitelé by to měli mít na paměti.
Marek Fapšo
Autor článku vystudoval historii na FF UK a učitelství na PedF UK, v současné době působí jako učitel na základní škole a je doktorandem na UK
Žádné komentáře:
Okomentovat